Nekonečná vteřina
Už vás někdy při relaxaci v bazénu napadlo, že vám vteřiny utíkají rychle, zatímco na druhé straně zeměkoule někdo někoho týrá,mlátí,vraždí a bůhvíco ještě... Že nenapadlo?? Mě ano...
Zatímco moje vteřiny co si užívám vodu rychle utíkají, někomu jinému se mohou zdát nekonečné jako jeho celý život.. to se vlastně dostáváme k tomu, že na naší planetě je spousta lidí, co nechtějí žít život jako všichni ostatní. Chtějí vraždit, být drsní a většina z nich miluje hlas ubrečených ječících lidí. Je to úchylná záliba v cizích útrapách. Proč jsou vlastně lidi zlí??
Odpověď je jednoduchá. za 1.) Úchylka,, ano úchylka v dnešní době může být na cokoliv...
za 2) Pomsta,,, i já mám občas spouty představ jak trhám nenáviděné osobě končetinu za končetinou a jak si užívám jeho bolesti,,,, ale ve skutečnosti je to jen má fantazie, které nikdy nedovolím stát se realitou.. v těchto myšlenkách nikdy nevidím krev, ikdyž v realitě by všude bylo spousta krve... jak je to možné? Možná i proto lidé vraždí. Ve své fantazii o vraždě někoho neoblíbeného se jim skoro určitě nezobrazí krev všude okolo, následky, ztráta rodiny, vězení, pomluvy a spouta dalšího....
3) krvavé hry nebo filmy... v těch je to nejlehčí, samozřejmě že realita tuto hru nebo film přeskočila, v dnešní době chce být každý 10 chlapec mafián,vrah nebo zloděj. Neužívají si dětství,, nedávno jsem koukala na film Barbie s mojí mladší kamarádkou a celkem jsem se zarazila, když matka hlavní hrdinky byla zavražděna její učitelkou. Kam dnešní mládež spěje?? Ano já mezi mládež také patřím, to je pravda......
Také jsem zkusila alkohol, byla jsem nějaký čas závislá na cigaretách, ale mám vůli a dokážu přestat, k čemuž mě vedly výchovné pohádky z mého děství. Za všechno zlé bylo odpuštěno a můj život mi připadal jako jedna velká reálná pohádka...
Já osobně si myslím, že děti nemají být seznámeni s realitou ve věku 5 let jak je dnes běžné. Holčičky mají žít svůj sen o princi na bílém koni a chlapci o svých princeznách, o tom, že malá autíčka mají svůj svět a umí mluvit, o tom, že hračky v noci ožívají.
Nesnáším lži
Žádná lež není správná, ikdyž to člověku naprosto změní život nebo náladu. Lhát se prostě nemá.. ale nejkrásnější lež, kterou dokážu odpustit je lež o Ježíškovi. Nejkrásnější v mém dětství byla představa, že si půjdu o Vánoce pro dárky a náhodou nachytám Ježíška jak mi je tam dává. Moc mě dojímají vzpomínky, jak jsme s bratránkem kroužkovali hračky, které jsme chtěli pod stromeček v katalogu POMPO.
Když jsem byla malá, chtěla jsem být starší. Dnes bych chtěla být to malé ubrečené, roztomilé děcko, co se těší na Ježíška.